Zbyňous Homepage
Zbyňous Homepage > Botanika > Rostliny v okolí Metylovic v od roku 1991-2002 > A2-Charakteristika

A2-Charakteristika

A2 – Hranice
Toto území je rozlohou poněkud menší než předchozí, avšak roste tu více chráněných rostlin než v předchozím. Hranicí je cesta z Frýdku-Místku do Palkovic „U Tomisů“, odtud silnice do Frýdlantu nad Ostravicí a z něho Hodoňovice – Místek. Do této oblasti patří i pravá část území asi 500 m před Frýdlantem nad Ostravicí – lokalita vstavače mužského.

A2 – Pohoří
Povrch má velkou stoupavost kolem horního toku potoka Hranečník. Od jeho středního toku je krajina mírně jen mírně zvlněná. Nejvyšší výška oblasti je Metylovská hůrka (Čupek), která měří 521 m. n. m. Nejnižší bod je při soutoku Hranečníku a Olešné ve výšce asi 310 m. n. m. Z toho vyplývá, že předchozí oblast má větší průměrnou nadmořskou výšku, a proto jsou tam svahy prudší. Podloží tvoří hlavně pískovce (těžily se v tamních pískovnách, starých pískovnách a mnohých dalších místech). Na Kůtách byl objeven i vápenec.


A2 – Vodstvo
Území této oblasti je odvodněno Hranečníkem (pramen na Čupku ve výšce 403 m. n. m.) a jeho přítoky: Kaňony a Hranečním potokem. Na území spadne 400 – 450 mm srážek, což je méně než v předchozí oblasti. Celá oblast patří do úmoří Baltského moře. Voda je méně znečištěna než v předchozí oblasti, tudíž se vyskytuje ve zdejší vodě méně řas než ve vodách oblasti A1. Z ryb se zde vyskytuje plotice obecná, okoun obecný, vzácně štika obecná poměrně hojně mihule potoční (spatřena v roce 1992). Zajímavosti této oblasti je Kamenný pramen (foto č. 42). Je to pramen s vysokým obsahem vápence, který obaluje spadle větvičky stromů vápenatou schránkou.


A2 – Půdy
Tato oblast je velice bohatá na druhy a typy půd. Vyskytují se zde půdy písčité, nivní, jílovité, slatinné a rašelinné.

Písčité půdy zde mají zhruba největší rozšíření. Jsou hlavně v okolí Čupku, kde se v tamních Pískovnách těžil písek. Půdní reakce je silně kyselá. Na písčitých půdách roste borovice lesní, brusnice borůvka, bříza bradavičnatá a vřes obecný. Písek se těžil i ve Starých pískovnách.

Nivní půdy se vyskytují kolem potoků. Obsahují malé procento jílu, který se sem dostal přísunem ledovce ve čtvrtohorách. Na těchto půdách roste smrk ztepilý, jedle bělokorá, buk obecný, z nižších rostlin mařinka vonná, bažanka, kýchavice bílá Lobelova, česnek medvědí (viz foto č. 45, 46), vraní oko čtyřlisté (foto č. 44) a lilek potměchuť. Půdní reakce je kyselá až neutrální.

Jílovité půdy jsou tvořeny hlavně jíly, a proto se nacházejí kolem slatinišť, protože jíl má malou propustnost vody. Jíly se nacházejí hlavně v okolí Hranečníku, především v jeho středním a dolním toku. Byl v něm nalezen pyrit. V minulosti se tyto jíly používaly v hrnčířství.

Slatinné půdy se rovněž vyskytují kolem vodních toků. Tvoří je hlavně jíly a písek. Roste na nich orobinec, netýkavka, slunečnice topinambur, tužebník jilmový, ocún jesenní, kýchavice bílá Lobelova a mnoho různých druhů mechů. Z chráněných druhů je to mlok skvrnitý, prstnatec májový a lýkovec jedovatý. Slatinně půdy se vyskytují hlavně na Kůtách, V Kaňonech a ve starých pískovnách. Půdní reakce je neutrální.

Rašelinné půdy byly nalezeny na jednom místě, a to podél toku hraničního potoka. Jde o biotop mezi rašeliništěm a slatiništěm. Půdní reakce je kyselá. Z rostlinných druhů se zde vyskytuje rašeliník člunkolistý, rašeliník tupolistý a mnoho jiných vlhkomilných rostlin. Rašeliniště je poškozováno exhalacemi z nedaleké silnice. Je zatím málo prozkoumané.


A2 – Nerosty a horniny
Z nerostů se zde vyskytuje pyrit v jílech (dolní tok Hranečníku), vápenec (Kůty – Kamenný pramen), pískovce a písky (Pískovny, Staré pískovny). Vzácně byly nalezeny i pazourky (v povodí celého toku Hranečníku).
A2 – Pole
Pole a louky se v této oblasti vyskytují méně nežli v předchozí. Využívají se hlavně v zemědělství k pěstování plodin. Je to hlavně žito, ječmen, kukuřice a vojtěška. Seno z luk se většinou využívá k výrobě siláže.
Zemědělství má negativní vliv na vývin a rozvoj chráněných druhů. V důsledku změny pH území se ničí půdní systém prostředí, a tedy i chráněné rostliny.

A2 – Lesy
Ze stromů na území A2 roste především smrk ztepilý, javor klen a borovice lesní. Z ostatních je to jedle bělokorá, vrba jíva, líska a buk. Na Kůtách roste i střemcha obecná a akát. Z keřů je to bez chebdí a lýkovec jedovatý. V okolí Pískoven roste vřes obecný a brusnice borůvka. Některé stromy se dožívají velkého stáří, např. buk obecný u Pískoven (viz foto č. 43).


A2 – Poškozování
Přírodu v této oblasti poškozuje hnojení poli umělými hnojivy a stokem minerálních solí do Hranečníku. Toto má za následek změnu pH půdy a pravděpodobně díky tomu nevykvetl prstnatec májový v roce 1992 a 1993. Dále poškozuje oblast A2 stezka z Kůt do Pískoven. Vede kolem vemeníku zelenavého, který v roce 1992 byl polámán a pošlapán.

A2 – Fauna
Z živočichů je zde zastoupeno hodně druhů, hlavně ryb. Z vysoké zvěře je to srnec a jelen. Vzácně se zde vyskytuje i černá zvěř. Z hmyzu jsou to různé druhy střevlíků, tesaříků a motýlů. Z ryb můžeme objevit mihuli potoční, plotici obecnou a štiku obecnou. Rak kamenáč zatím nebyl nalezen. Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan obecný, ropucha obecná a hojně mlok skvrnitý. Ve věži palkovického kostela hnízdí poštolka obecná. Z ostatních ptáků a savců se v oblasti A2 vyskytují podobné druhy jako v oblasti A1.

A2 – Ochrana rostlin
Ochrana tohoto území je nutná pro oblasti s lesy pralesovitého charakteru s přirozeným bylinným patrem (mařinka vonná, kyčelnice žláznatá a cibulkonosná) a hojnosti chráněných druhů (11) na poměrně malém území. Oblast bych chránil jako chráněné naleziště.